Co dělají matky od malých dětí, když dostanou víkendový opušťák? Někdo by si mohl myslet, že budou vysedávat nad vínem, nebo si půjdou zatančit do baru. Jenže upřímně, pít víno se dá i večer po uspání ratolestí a tančit tak nějak i s těmi dětmi. Co se ale s dětmi nedá, je vyrazit na pořádnou túru. Ne, jasně že s nimi jen nesedíme doma, venku jsme za každého počasí. Jenže s malými příšerkami to je neustálé vybalování svačinek a řešení, komu kdy se chce čůrat a koho už bolí nožičky. Ale vyrazit si jen tak na delší výlet, s malým batohem, svačinou jen tak pro případ krize a vodou jen tak pro jednoho na jeden den, to se s malými dětmi prostě nedá. A tak Vám teď poradím výlet, který jsme na vlastní nohy vyzkoušely, a byl parádní. Je možné ho ujít i s většími dětmi, co už nefňukají a šlapou ☺. Pojďte s námi.
Náš výlet začíná na autobusové zastávce Labská - Nico, která je blízko stejnojmenného hotelu Nico, protože my jsme bydlely v té části Špindlu nad Labskou přehradou, ale nastoupit do autobusu se dá i na jiných místech Špindlerova mlýna. Autobus jezdí trasu Špindlerův mlýn - Špindlerova bouda. Jízdní řád tohoto autobusu najdete zde: http://www.sluzbyspindleruvmlyn.cz/jizdni_rady.html.
Necháme se tedy vyvézt pořádným kopcem na Špindlerovu boudu 
*, kde si odškrtneme první místo v aplikaci Každý krok pomáhá a od té chvíle už bude výlet jen v našich nohách. U Špindlerovy boudy se připojíme na Cestu česko-polského přátelství , což je hřebenová, červeně značená turistická magistrála, kopírující státní hranici České republiky a Polska.
Po této cestě dojdeme k turistickému rozcestníku Petrovka , kde se nachází i Petrovy boudy. Zde se můžete občerstvit a chvíli odpočinout. Česká nás totiž mírné stoupání. Tenhle kopec ale nebude nuda, je plný zajímavých míst, jako Dívčí (1414 m.n.m) a Mužské kameny (1417 m.n.m) . Ještě trochu dál také třeba Velký Šišák (1410 m.n.n) nebo Vysoké kolo (1509 m.n.m.). Celá trasa je plná nádherných výhledů, ale ty nejkrásnější ještě máme před sebou.
Asi ten úplně nejhezčí výhled na této trase uvidíme na místě s názvem Sněžné jámy , jsou to mohutné ledovcové kary hluboké 300m, na jejichž dně se nachází ledovcová jezírka. To už ale možná začneme z těch všech výhledů mít trochu hlad a bude se hodit, že se blížíme ke zdroji něčeho dobrého k obědu. Pokud jsme si s sebou nevzali pořádnou svačinu, můžeme se rozhodnout, zda si cestu zkrátíme a seběhneme z kopce k Labské boudě přímou trasou (cca 2 km), nebo si ještě trochu zajdeme a vezmeme to kolem Pramene Labe (cca 3,5 km). Obě trasy mají své kouzlo. Na Labské boudě je možné si dát něco dobrého v restauraci nebo v bufetu, sednout si uvnitř nebo venku, podle potřeb a počasí.
Po dobrém obědě nás bude čekat další krásná část cesty k Vrbatově boudě (cca 2,5 km). Cesta vede přes Ambrožovu vyhlídku a Pančavský vodopád , takže musíme počítat s delším časem na kochání. Pančavský vodopád je nejvyšším vodopádem na našem území, voda padá z neuvěřitelné výšky 148 m a pohled na něj bere dech. Překročíme řeku Pančavu a kousek před Vrbatovou boudou se zastavíme a ohlédneme zpět. Perfektní místo na to se podívat, co už jsme dnes ušli.
Pokud jsme si nedali kávu a dezert na Labské, teď na Vrbatově je ta správná chvíle to dohnat. Doporučuji lívance, ale všechno bylo dobré. No a z Vrbatovy boudy už se to jen "seběhne" přes Horní Mísečky zpět do Špindlu :. Případně se dá trasa zkrátit zpět do Špindlerova Mlýna už od Labské boudy, kolem Labského vodopádu, to záleží na tom, kde jsme se ubytovali, obě trasy jsou krásné.
Věřím, že se vám výlet líbil tak jako nám. Celý turistický okruh byl za příjemných 30 000 kroků a cca 19 km (chůze). Nohy máme bolavé přiměřeně, hlavy vyčištěné dokonale a "Můj pas" v aplikaci Každý krok pomáhá je plný nových známek.
* Místa v textu, označená symbolem jsou k dispozici v aplikaci KAŽDÝ KROK POMÁHÁ od OZP
a můžete si je přidat jako známky do "Můj pas".
Více informací o aplikaci KAŽDÝ KROK POMÁHÁ na https://www.ozp.cz/kkp
